Školu založila Zuzana Antares jako první svého druhu u nás. Od té doby vychovala mnoho set, možná i tisíc žáků. Někteří pokračovali profesionální kariérou a patří dnes mezi známé odborníky, jiní studovali jen pro radost, pro vlastní rozvoj nebo pro lepší porozumění druhým.
V levém menu je odkaz na studijní obory (ty jsou roční až čtyřleté) nebo kurzy (ty jsou tříměsíční až půlroční).
Vyberte si svůj obor.
Lze studovat jeden nebo víc oborů souběžně - záleží na vás.
Přihlaste se telefonicky na 775 SHUGAL (775 748425) nebo mailem 333_zavináč_magick_tečka_cz.
Můžete zkusit i seminář nebo cviko, víc info tamtéž.
Zvolený článek:
Čekání
Mám malý, krásný domeček. Je světlý, útulný a je v něm krásně teplo. Tak si v něm žiju a jsem úplně spokojená. Ničeho se nebojím. Až najednou -
Něco se děje venku a domeček se začíná třepat. Teď - \\\"škrk\\\" - přes celou zeď trhlina. Teď na další zdi. Praská okno. Padá střecha. Strašný rámus.
Vybičovaná hrůzou, děsem a strachem o život vybíhám ven. Už stojím na prahu a dívám se na běsnění rozzuřených živlů. Domeček za mnou se tříští na tisíce kousků. Zvonivě dopadají na zem. Jak to ? Proč mi nikdo neřekl, že je můj domeček z porcelánu?
Prásk-přede mě uhodí blesk a rozčísne blízký strom. Pološílená hrůzou, zmrzlá a promoklá až na kost vybíhám pryč, pryč, daleko odtud. Prásk - za mnou další blesk. Nevím, kam utíkám, nevím, proč, nevím, jak dlouho to bude trvat. Jenom pryč. Pryč od domečků z porcelánu, pryč od běsnění živlů. Zdá se , jako by se domluvili proti mně. Najednou strašný rachot a kolem mě se dělá v zemi velká trhlina. V okamžiku jsem na malém kousku země. Malém, kulatém ostrůvku odděleném ode všeho kruhovou trhlinou, která sned vede přímo do pekla. Vyčerpaná padám na zem. Už je mi všechno jedno. Ležím a čekám. Čekám a nevím na co. -----Asi na smrt.-----
Tento článek je na téma: Na zadané téma - vyprávění
Vypsat všechny články na toto téma