Škola Věšteckých umění a esoteriky v Brně

Otevřené studijní obory:

Každý únor a září se můžete přihlásit do čtyř základních studijních oborů. Obsah, popis a ukázky naleznete zde.


Půlroční a další kursy:

Každý půlrok otevíráme pestrou nabídku kursů. Obsah a popis včetně ukázek naleznete zde.


Semináře, cvika, víkendy:

Setkání, praktická cvičení, semináře, workshopy najdete zde.


Dceřinné projekty školy:

Malé opatství Thelémské Magická lóže.
Kurs magie - teorie, praxe, sebezdokonalení.


Návštěvní hodiny školy:

Pondělí 17 - 18.30 hodin. Prosím objednejte se. Kontakty zde.Telefon:
775 SHUGAL=
775 748425.


Doporučené knihy:
Novinky v obchodě

ANKETA:
Co vám tu chybí?

Víc prací studentů. (923)

Fotky. (493)

Reporty z akcí. (382)

Něco jiného (147)

Nevím. :-) (141)



Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy


Seznam stránek
Kdo jsme?
MAGICK rozchodník

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana


Jediná evropská škola, nabízející úplné vzdělání v esoterních naukách a věštecví



Ze života školy
Úvod

      Školu založila Zuzana Antares jako první svého druhu u nás. Od té doby vychovala mnoho set, možná i tisíc žáků. Někteří pokračovali profesionální kariérou a patří dnes mezi známé odborníky, jiní studovali jen pro radost, pro vlastní rozvoj nebo pro lepší porozumění druhým.

Nenechte si ujít:

HISTORIE ŠKOLY* co je esoterika * školní perličky * kurz magie * Revue44 (Z deníku Zuzany Antares)



Jak začít studovat

  1. V levém menu je odkaz na studijní obory (ty jsou roční až čtyřleté) nebo kurzy (ty jsou tříměsíční až půlroční).
  2. Vyberte si svůj obor.
  3. Lze studovat jeden nebo víc oborů souběžně - záleží na vás.
  4. Přihlaste se telefonicky na 775 SHUGAL (775 748425) nebo mailem 333_zavináč_magick_tečka_cz.
  5. Můžete zkusit i seminář nebo cviko, víc info tamtéž.

Zvolený článek:

Pán Zla

      Konečně stál před vchodem. Kenneth ani chvíli nepochyboval, že je to tady. Ten vchod musel být zde. Mnohokrát se mu o tom zdálo, jak se ve snu pohybuje směrem dovnitř. A přestože okolí nepřívětivě vyhlíželo, všudypřítomné zlověstné ticho, ostré vrcholky hor, rozbouřený vítr a našedlá obloha všudy vůkol, nic z toho nenasvědčovalo o tom, že by tady mohl být život. "I když život, může být život něco tak nelidsky uvažujícího"? Těžko říct. Ale Kenneth o tom už nepřemýšlel. Už vykročil vpřed a věděl, že není cesta zpátky.
Všechno to začalo dávno před tím…

      Dalo by se říci, že Kenneth byl muž jako každý mladý muž v jeho věku. Normální, občas trochu ztřeštěný muž, který má své zájmy, koníčky, práci a přátele, se kterými zažil spousty legrace a sem tam nějaké ty občasné úlety, jichž se velice často a s radostí účastnil. Dalo by se říci, že mu nic nechybí,neboť rodiče byli jeho přelétavému chování celkem nakloněni, i když, jistě už by si taky představovali, že zmoudří a začne žít život, tak, jak jeho součastníci, z nichž někteří už měli rodiny a celkem spořádaný život." Ne, jako ty bujaré večírky, jichž se tak rád účastní", jak s oblibou dával k dobru, na sešlostech svých vrstevníků, jeho otec. Ne, že by se Kenneth nechtěl usadit, ale tak nějak mu k tomu chyběl důvod. Proč taky? Vždyť žít život bez fantazie a něčeho většího, co stále očekával, se mu jednoduše nechtělo.
Proto také ani chvíli neváhal a přijal pozvání od svého dávného přítele z dětství, ať s ním stráví pár dnů v jedné zemi v daleké Jižní Americe. "Je to zajímavá země", říkal, plná tajemných záhad a divů.
Dříve než však došlo k setkání, na kterém se měli domluvit na podrobnostech, spojil se s ním Georgie - jeho přítel. Rozrušeným hlasem, z něhož byly patrné obavy, ho žádal o jeho pomoc. Není v jeho silách, aby ho teď seznamoval s podrobnostmi, ale musí se s ním, co nejrychleji sejít v nutné záležitosti. Kenneth souhlasil a už za hodinku seděl ve své oblíbené restauraci.
Georgie přišel, zachmuřeně hleděl před sebe, což nebyl nikdy jeho zvyk začal vyprávět. Jedná se prý o zakázané tajemství, které je jen málokomu přístupné. A přitom jeho nalezení a objev, by bylo pro lidstvo více než užitečné. Ovšem každému, kdo se byť jen zlomkem, snažil toto osvětlit, hrozilo veliké nebezpečí. To tajemství je staré jak lidstvo samo a je nutná jeho záchrana, neboť je v rukách samotného "Zla". Při těch slovech se Georgie neustále ohlížel za sebe, jako by měl pocit, že ho někdo sleduje či pronásleduje. Kenneth se usmál."Je to snad nějaký druh žertu nebo nová hra? Vždyť jsme chtěli strávit pár dní zábavy v exotice a ty teď na mě jdeš s něčím takovým?"
"Zajisté", přisvědčil Georgie a jeho, jako by strachem stažená ústa prozrazovala, že o žertu nemůže být v žádném případě řeč. "Ovšem okolnosti se poněkud změnily." Předevčírem se stala malá nehoda mé přítelkyni, která znala pár podrobností, okolo tohoto příběhu. Včera ukradli aktovku mému kolegovi z redakce, který se zabýval psaním článku na toto téma a chystal se jej právě zveřejnit. "A dnes v noci se někdo pokusil vloupat do mé pracovny, kde jsem měl připravené plány okolo naší cesty". "Nějak moc podezřelých okolností, nezdá se ti?"
Jistě, to je všechno nějak podivné. Ale přesto, že by naše cesta mohla vyvolat v někom takový zájem?" "Co je to za tajemství?", chtěl jsem se zeptat přítele, když tu se Gregory prudce vymrštil od stolu, hodivši mu útržek papíru do klína. Dřív než zmizel, stačil si Kenneth ještě všimnout, mizejícího stínu za oknem kavárny a nepříjemného mrazení v zádech, které za celou tou událostí, ukončilo tečkou. Jakoby se nic nestalo, lidé v kavárně se dál bavili o svých běžných denních starostech a radostech a on seděl uprostřed víru událostí, které, nešly kolem něho. Dopiv kávu, tiše se zvedl ze židle, zaplatil a nenápadně pohlédl na papír. Jednalo se o úschovní lístek, patrně od zdejší šatny. Přistoupil tedy k ní a v rozrušení vyčkával, co obdrží. Byla to Georgova stará aktovka. Už celá odřená, protože ji Georgie celá léta nosil všude sebou, v úporném honu za jeho novinářskými senzacemi. Ani se neopovážil do ní nahlédnout. "Ne tady", řekl si. Vyšel tedy, pokud možno, co nejrychleji z budovy a nejostřejším tempem se snažil dostat ke svému autu, nedaleko zaparkovaném. Ale ani tady neměl jistotu, že ho někdo nepozoruje. "Nechám si to raději na doma", pomyslel si, snaže se vyjet na blízkou dálnici, kde, jak se domníval, se mohl lépe ztratit a především, pokud by nějaký pronásledovatel skutečně byl, mu mohl i ujet. Byl docela dobrý řidič, takže veškeré možné pronásledování mohl zmařit.
V "klidu" domova se ještě jednou z okna přesvědčil, že není skutečně sledován a znaveně usedl do křesla, aktovku pevně svírajíce v obou rukách. "Zavolám Georgiovi", byla první myšlenka. Ale telefon vyzváněl, stejně zoufale, jako se Kenneth snažil dopátrat něčeho bližšího, co je s přítelem. Na druhé straně nic. Ustrašeně si vydechl. "Už blbnu", pomyslel si. "Ten Georgie mě tak vystrašil, že to nemá obdoby." Určitě je teď zase na honu za nějakou senzací a já mu na všechno skočil". "Ach, starý brach Georg. " vždycky měl bujnou fantazii, už jako dítě, když si společně hrávali ve starém parku. Proto se také později, vydal na dráhu žurnalisty. To bylo něco pro něho, objevovat neznámé. Ovšem, ne tak pro Kennetha. Ten stál vždy nohama pevně na zemi. A teď tu seděl s aktovkou na klíně a choval se jako hlupák. "Ne, ne." "Hezky v klidu, kamaráde, to všechno, je jen tak", pomyslil si Kenneth. Pln očekávání rozevřel kabelu a nahlédl dovnitř. "Papíry, nic, než svazek papíru", jistě, co jiného taky od kamaráda mohl čekat. Nahlédl dovnitř dychtivě se začetl do spisů s úmyslem, dočíst je až do konce. Nemohl odtrhnout oči od řádků, neboť celý Spis pojednával o starodávném tajemství, které spočívalo v neuvěřitelné moci energie, energie dobra, která je umožněna každému člověku, který je schopen, za oproštění jakýchkoli špatných myšlenek, napojit se na vesmírnou energii a tím získat veliký potenciál síly. Tato myšlenka byla úžasná, tak, že i Kenneth sám pociťoval, jak jím samotným prostupuje síla energie, která, jakoby každým novým začtením se do textu, se jen prohlubovala.
Venku už slunce ustupovalo ze své dráhy a Kenneth postoupil se svým čtením, až k polovině spisu, když tu si všiml, že se venku náhle sešeřilo. Jakoby mělo začít chumelit. Teď, v polovině léta? Ale sotva přistoupil k oknu, zahlédl zlotřilý stín. Byl by dal nevím co za to, že to byl ten z kavárny. A s ním i ono nepříjemné mrazení v zádech. Vykoukl opatrně z okna. Nic. Rozevřel okenice, rozhlédl se a přesto nikoho a nic nezahlédl. Zato počasí se najednou ustálilo. "Hm, podivné", pomyslel si, ale v myšlenkách už byl zase zpátky u spisu. "Musí ho ještě dnes dočíst a začít se chystat na zítřejší cestu." Myšlenkami už byl v tajemných dálavách, kde by se mohl dopídit něco bližšího o původu starého Spisu, neboť to byl pravý účel, jak až teď Kenneth pochopil, jejich cesty. Pokyny na cestu i letenky jsou u mě a Georgij bude asi přímo na letišti, i to byl někdy způsob jeho jednání. Noc proběhla tiše a bez jakéhokoli náznaku, že by se mělo něco dít. Přesto se Kenneth cítil celý napnutý, v touze zaslechnout nějaký šramot, který by mohl naznačovat přítomnost někoho cizího.
Ráno na letišti bylo rušno, bez známek čehokoli podezřelého. Ovšem bez Georgie. Nebyl ani na letišti, ni v letadle. Jeho sedadlo zůstalo volné . Kennethovi to nešlo do hlavy. Měl sice veškeré instrukce ohledně jejich společné trasy popsané, ale stále nemohl pochopit, co takového se muselo stát, že se přítel neobjevil. Za chvíli se o něho přesto pokoušel spánek a jelikož už byl ve víru událostí, nezbylo mu nic jiného, než pokračovat v již započaté cestě. Staré Spisy měl samo sebou u sebe, důkladně ukryté. Letiště v Limě je ovinulo svým vlhkým a horkým ovzduším, tak nezvyklým pro většinu Evropanů. Cesta z letiště pronajatým autem ubíhala rychle a tak se Kenneth vydal na naplánovanou cestu do hor. Výstavní čtvrtě lemované košatými rozrostlými palmami se začaly měnit v chudá předměstí a člověk už mohl jen pozorovat skotačící děti a kluky honící se za mičudou. Přesto, že vše působilo chudě, dodávalo to celému pohledu nádech lehkosti a bezstarostnosti. Jelikož slunce už stálo vysoko nad hlavou a pálilo jako čert, Kenneth usoudil, že je čas, něco pojíst. Udělal si přestávku v jedné malé vesničce, která byla, jako všechny ostatní, docela malebná. A přesto.že nepůsobila okázale, působila dojmem přátelskosti. O tom ho ostatně přesvědčilo i místní obyvatelstvo, které se, jak už to na takových dědinkách chodí, začalo nenápadně trousit do místní hospůdky, zjistit, který cizinec k nim zavítal.
Kennethovi bylo dobře. Paprsky ho lechtaly na tváři a místní pochoutka byla vynikající. Přesto bylo ale zapotřebí dát se na cestu, aby do večera dorazil na místo, které mu před tím označil Georgie. Další cesta vzhůru byla stále obtížnější, výmoly se střídaly s hrboly, až bylo celé tělo rozbolavělé. Už by se rád protáhl, ale věděl, že musí pokračovat v cestě. Když konečně dorazil do malé horské vesnice, bylo už šero. S adresou v ruce by tady moc nepochodil, pár chaloupek, choulící se pod stromy, by se daly spočítat na prstech. Ale ženu, která stála pod velkým stromem a zvědavě si ho prohlížejíc, oslovit musel. Dřív, než se však stačil na cokoliv zeptat, žena jen kývla hlavou, pousmála se a s lehkým podtónem v hlase mu řekla: "Vítám vás." "Už na vás čekáme." Bylo to, po takové cestě, víc než milé. Znaven, nechal se ve uvést do starého, ale útulného stavení, kde zjistil, že přebývá, mimo mladé ženy i její děd. Vděčně přijal chutný pokrm a místní nápoj a bezděčně poslouchal vyprávění mladé ženy. Marie - tak se ta žena jmenovala se s Georgiem poznala na jeho poslední cestě v Limě, kde byl on vyslán jako žurnalista, ohledně článku o výzkumu a vládě. Ona tam zase dokončovala poslední rok studií a probírala se tématy na její diplomovou práci. Vlastně se oba sešli nad vzácnou prací - starým Spisem, jež oba zaujal natolik, že se mu začali věnovat. Postupně, jak začali pročítat a zabývat se tímto starým dokumentem, začali si všímat zvláštních věcí, které za začaly dít. To, že vysoko v horách existuje zvláštní kout, kde se výjimečně daří rostlinám, které dosahují úctyhodných šířek a síly. Spis pojednával o tom, že energie těchto rostlin se nezměrná a pokud se člověk oprostí od jakýchkoli škodlivých návyků, myšlenek a způsobu jednání, může pocítit sílu těchto rostlin a část jejich energie vstoupí do člověka takovou silou, že pocítí nezměrnost a velikost vesmíru. Přirozeně musí být úžasné, vznášet na vrcholcích blaha vlastní energií a nábojem a být přitom schopen pochopit vlastní cenu a smysl na tomto světě. Podle Maríi se s Georgiem pokusili nalézt toto zázračné místo, ale cesta byla předem zmařena, Georgie se musel ze záhadných příčin urychleně vrátit do své země a jak teď opět může pozorovat, je opět podivné, co zapříčinilo, že mu byla cesta něčím zmařena. Kenneth, přežvykujíc přitom jadýrka slunečnic, vyprávěl jí vše, co tomu všemu předcházelo a nevynechal ani přítelovo tajemné "zmizení". Starý muž, podřimujíc v koutě, se z ničeho nic ozval do nestalého ticha : "Stará legenda, kterou vyprávěl už děd mého děda, praví, že tato studnice energie, která pochází z nebes, je střežena mocným Zlem, které o ní usiluje. Nikomu se zatím nepodařilo, načerpat tolik energie, aby byl schopen šířit tuto myšlenku dál, neboť, i když se někomu podaří proniknout až k těmto vzácným rostlinám, neudrží ji v sobě déle, než pár okamžiků.
Ovšem ani Zlo se k ní nemůže dostat. I když se o to velmi snaží. Snaží se ale, alespoň ovládat lidi. Proto ten nestálý boj lidí o ovládnutí jeden druhého, proto ty neustále potyčky, hádky aneshody, protože kdyby se lidi oprostili od všeho zlého a mohli načerpat vesmírnou sílu, jejich životy by se od základu změnily. Byly by jednodušší, radostnější, ale hlavně, lidstvo by bylo schopno postoupit ve svých myšlenkách dále a stala by se z nich daleko vyspělejší civilizace. Proto se Zlo tolik snaží o ovládnutí nejen těchto rostlin, ale i každého jedince.
Všichni tři se hluboce zamysleli. Pokud se stará legenda zakládá na pravdě, bude potřeba vyvinout hodně odvahy a úsilí, než budou moci vyzvednout starou pravdu mezi lidi.
Ráno se už probralo do krásného slunečného dne, když se Kenneth se svojí přítelkyní teprve vydali na cestu. Děd jim dodal spoustu odvahy, když je ještě seznámil s některými starodávnými bájemi, z nichž většina, skrytě hovořila o této studnici poznání. Vyzbrojeni starým Pláštěm, který prý přináší "čistotu a osvícení v dobách těžkých" a - a to především, "Svatý kamenem" ubírali se klikatou cestu, ubírající se vzhůru k horám. Oba společníci měli společné neurčité představy, co je tam "nahoře" čeká? Po několika kilometrech jízdy, se dostali až do závratné výše. Cesta se před nimi ztrácela, pod nimi jen hluboký sráz, před nimi ve výšinách, se zlověstně tyčila hora a jakkoli se to může zdát prapodivné, vypadala, jako by jim, už jen tou nebezpečnou výškou hrozila. Šedivé mraky se nevěřícně stahovaly a Kenneth měl pocit, že cítí zlo na každém kroku. Zastavili na nejvyšším možném místě, který se dosti zužoval a vydali se dál pěšky. Postupovalo se jim těžko, mocný vítr se je snažil stáhnout do srázu a z těžkých, jakoby ocelových mraků se lily proudy vody. Slova nebylo slyšet a Marie začala těžce klopýtat. Zdálo se, že každou chvíli upadne. Kenneth musel kupředu sám. Snažil se alespoň vytáhnout přes hlavu starý plášť, aby si alespoň trochu chránil obličej před bičujícím větrem, stále se stupňujícím.Už ani nevěděl, jak dlouho šel, když se konečně ocitl před starou jeskyní.
.....Ano. teď tu stál. Vítr, jako by v tu chvíli utichl a déšť ustal. Vstoupil do vchodu jeskyně, chlípné řasy mu visely nad hlavou, jako by tam byl nedávno příliv moře. Když si zvykl na šero jeskyně, uviděl všude kolem sebe jen pavučiny a zlověstně se lesknoucí pavoučí oči. V záhybu jeskyně zaslechl podezřelý šramot. Všude okolo se vkrádala tma, ale v šeru si všiml plápolat oheň. Kenneth okamžitě věděl, kde je. Všechna tíseň, ponurost a zloba, to mohlo znamenat jen jediné. Je v sídle pána Zla.
Intuitivně se ohlédl a vycítil, jak Zlo se k němu přibližuje. Srdce mu zděšeně tlouklo a on zahlédl jeho tvář, ne nepodobnou té, kterou už vícekrát viděl. Hrozivě vypadající tvor se ocitl před ním. Kenneth stál před ním sám, odhodlaný ve svém boji, pokročit dál. Cítil, že jej ochraňuje Plášť čistoty, který měl kolem ramen a Svatý kámen. Jak také bojovat proti příšeře, která už měla v úmyslu jediným kývnutím ruky zničit vetřelce, který byl tak smělý a troufl si narušit jeho teritorium. Dříve, než však stačil cokoli udělat, Kenneth uchopil do rudy Svatý kámen a zvednout ho nad hlavu. Záře, kterou tento kámen začal ze sebe vydávat, byla tak oslňující, že netvor okamžitě padl na kolena, chráníc si své temné oči. Při příšerném řevu se skácel bolestech na podlahu a to poslední, co byl ještě schopen udělat, bylo odplížit se za odporného pískotu svých netopýrů, do hlouby jeskyně. Hluboko, tak hluboko, že se dlouho nebude schopen vůbec odvážit, páchat nějaké zlo.
Kenneth se vypotácel z jeskyně a jeho oči zaplavilo jasné světlo. Slunce opět zářivě svítilo a zdálo se, jako by se nikdy nic zlého nestalo. Jen pár kroků od jeskyně, zahlédl mávající Marii. Společně se vydali níž, k místu, kde viděli bujnou vegetaci. Když se kolem ní protlačili dovnitř, rozprostřel se před nimi překrásný svět rostlin. Tak krásný, až se jim zatajil dech. Pokorně se usadili před zelenajícími se kytkami a začali vnímat jejich vůni a krásu. Kolem každé rostliny , šlo pozorovat rozprostírající se energii, která, jakoby ji vyprskávala směrem k nebi.
Kenneth s Marií se usadili do jejich blízkostí a začali prociťovat každým, každičkým kouskem jejich kůže, nádherný pocit. Vzduch prosycený lahodnou vůní a okamžikem energie je nabíjel až do hlouby jejich duší. Oba se cítili plni síly a odvahy a odhodláním, seznámit všechny lidi, s tímto kouzlem okamžiku, které, i když nebude asi na stále, neboť Zlo nebylo zcela potlačeno, bude stále silnější a pevnější. Ale to záleží jen na nás, na lidech.
Ale snad jednou se dočkáme..?

Tento článek je na téma: Setkání s monstrem
Vypsat všechny články na toto téma








Nepřehlédněte

Okultní knihkupectví Jsme na FaceBooku


Seznam zapsaných

Seznam studentů přihlášených do aktuálního semestru:
září 2018
únor 2018
září 2017
únor 2017
září 2016
únor 2016
archiv


Thelema-centrum
Kunkovice

Tady probíhají semináře. Přijeďte!


Galerie:
Nová galerie je tu.

Témata:
1.  Školní aktuality
2.  Na zadané téma - úvaha
3.  Na zadané téma - vyprávění
4.  Mé nejšílenější přání
5.  Zážitky z vizualizací
6.  Setkání s monstrem
7.  Volné téma
8.  Povídky podle obrázku.

Starší práce:
6. 
7.  Dubnová setkání
8.  Kurs Výkladu horoskopu
9.  Moje práce s magickým zrcadlem
10.  Začínáme!
11.  Holčička
12.  Magická zrcadla
13.  Má hrdinská cesta
14.  Výklady tarotu
15.  Září 2014 - začněte u nás studovat!

Novinky

Co nového na celém Magick.cz?


Naše reklama

Ritual.cz